Terezka a její jídlo

Doma u třech jabloní v jedné malé chaloupce bydlela holčička jménem Terezka. Milovala mnoho druhů jídla, ale byla na to jídlo moc vybíravá. A nejvíce ji chutnaly všelijaké cukrovinky. Taky je často dostávala od maminky.

Ráno se připravila do školy a rychle utíkala na zastávku. Když ji autobus zavezl do školy, Terezka se převlékla a šla do třídy. Hned se podívala, co má dnes k svačině. Pak si řekla: „Mňam, mňam, dnes mám k svačině buchtu s mákem a dvě žvýkačky.“ A ještě ke všemu se olízla.

V tu chvíli zazvonilo. Terezka schovala pytlík na svačinu a postavila se. Měli matematiku. A paní učitelka si jí vyvolala na příklad 16 – 1. Terezka řekla: „Šestnáct dortíčků mínus jeden dortíček rovná se patnáct dortíčků.“ A paní učitelka řekla: „Ano, máš správný výsledek. A nešlo by to bez těch dortíčků, či jiných dobrůtek?“ Terezka odpověděla: „Asi ne.“

A měli přestávku. Terezka rychle vytáhla svačinu a snědla buchtu s mákem a ty dvě žvýkačky. Pak opisovali. Terezka místo „Micinka má koťátka“ napsala „Terezka má velký řízek“. Paní učitelka valila oči a napsala ji kulu. Terezka se zeptala: „Je ta kula maková, povidlová či tvarohová? Víte, mi chutná s rozinkami.“

Paní učitelka chtěla rychle něco říct, ale už skončila hodina. Tak šli na oběd. K obědu byly ovocné knedlíky. Terezce se sbíhaly sliny. Potom ji vyzvedla maminka a šli spolu domů. Udělala domácí úkoly a pak šla tajně do kuchyně a tam vzala mamince lentilky, co má jenom za odměnu. Křoupala je tak, že to šlo slyšet až do obývacího pokoje. Maminka řekla: „Co to je? Snad pejsek Puňta nekousl pošťáka do nohy.“ Ozývalo se to z kuchyně.

Tak se tam šla maminka podívat a viděla Terezku, jak tam křoupala lentilky, co má jenom za odměnu. Maminka ji chtěla napomenout, ale Terezka ji zastavila a řekla: „Promiň mami, neodolám ňaminkám. Musíš si je přede mnou schovávat. Omlouvám se. Klidně mě potrestej!“

„Nepotrestám tě. Omluvila ses mi, tak tě nepotrestám“. Maminka uvařila k večeři houbovou polévku a špenát. Volala všechny k večeři. Terezka řekla: „Fuj mami, cos to uvařila? Víš, že tohle nemám ráda.“ Maminka odpověděla: „Vždyť to máš teprve po čtvrté“. Ochutnala to a řekla: „Od téhle doby už nebudu vybíravá a budu jíst všechno tak, jak se chovají správní jedlíci. Jako třeba já!“