Cyklistický kurz 2014 - Rusava

Žáci 2. stupně měli v letošním roce opět možnost přihlásit se na cyklistický kurz a poznat další kout ČR ze sedla jízdního kola. Kurzu se nakonec zúčastnilo 14 žáků (7 dívek a 7 chlapců). Pod vedením Michala Zajíčka a Katky Cihlářové se vydali na Rusavu. Rusava je obec, která se rozkládá v údolí říčky Rusava v severozápadní části Hostýnských vrchů.

Vlakem jsme se dopravili do obce Loučka, kde začalo naše první putování. Na zdejší vlakové nádraží nám pan školník dovezl kola a my jsme mohli nasednout a vydat se na hřeben Hostýnských vrchů. První šlapání do pedálů nám všem dalo zabrat, protože jsme museli vyjet bezmála 300 výškových metrů. Cesta vedla přes vesnice Podolí a Lázy, ve kterých žáci viděli prvky lidové architektury. Pak už následovaly lesní cestičky po hřebenu přes vrcholy Čečetkov (687 m n.m.) a Bludný (659 m n.m.). Náplastí na bolest v nohou byly krásné výhledy do kraje. Několik zastávek jsme věnovali Geocachingu, zejména na téma portáši, což byli strážci místních hor. Posledním vyhlídkovým vrcholem byla Maruška, kde se nachází meteorologická stanice a nová rozhledna, která však nebyla ještě zpřístupněna.

Další zastavení nás čekalo v turistickém středisku Troják, kde jsme všichni doplnili potřebné tekutiny. Po občerstvení jsme se vydali směrem k Rusavě. Nejdříve jsme dojeli k přehradě Rusava, která nám po 28 km dopřála příjemné osvěžení. Pak už jen pár šlápnutí z kopce a přijeli jsme na místo ubytování se symbolickým názvem – Valašská chalupa. Ta nám poskytla útulné a krásné ubytování včetně vířivky, kterou jsme všichni hned po večeři v hotelu Rusava s radostí využili.

Druhý den naše cesta směrovala do Kroměříže, přezdívané jako hanácké Athény. Jeli jsme po pěkných cyklostezkách přes Holešov, Količín a Hulín. Po dobrodružném kličkování ve městě a jednom defektu jsme přijeli do Květné zahrady. Prošli jsme zahradou a pokračovali do centra města, kde jsme si prohlídli arcibiskupský zámek, který je včetně podzámecké a Květné zahrady zapsán v Unesco. Následovala cesta zpět, díky horkému počasí o dost náročnější. Zastavili jsme se u zámku v Holešově, v jehož parku se žáci zchladili. Všichni jsme si oddechli, když jsme uviděli značku Rusava. Naše první kroky směřovaly pro osvěžující vodu do Hurbanovy studánky. Studánku jsme využívali celý týden. Délka celé trasy se vyšplhala na 68 km. Chlapci si ji prodloužili o 10 km, protože se po večeři vydali vykoupat na přehradu. Děvčata o regeneraci nepřišla díky vířivce.

Třetí den byl odpočinkový. Ráno jsme si vyšli na vyhlídkový vrchol Pardus, kde se nám naskytl krásný pohled na Hostýnské vrchy. Následoval zasloužený odpočinek na nádherném místním koupališti, které disponuje vyhřívanou vodou ze solárních panelů, tobogánem, vířivkou a jinými atrakcemi. To vše v krásném a čistém prostředí za neuvěřitelných 40 Kč.

Ve čtvrtek nás čekala trasa na Svatý Hostýn. Z Rusavy jsme šlapali hned do pořádného kopce, překonali jsme 200 výškových metrů na pouhých 2 km (sklon 10%). Všichni to zvládli a mohli se radovat z úspěšného vyjetí na toto poutní místo. Naše žáky obdivovali kolemjdoucí, včetně paní, která nám před bazilikou Nanebevzetí paní Marie vyprávěla pověst o vzniku tohoto poutního místa na Svatém Hostýně. Prošli jsme si Jurkovičovu křížovou cestu, výkladem nám ji obohatil Kristián Mocek. Po obědě jsme se vydali po hřebenu na Skalný. V jeho okolí jsou pískovcové skalní útvary a byl zde nejvýše položený hrad na Moravě. Přes obec Chvalčov jsme dojeli do Bystřice pod Hostýnem, kde jsme navštívili zdejší zámek a expozici světově proslulého ručně ohýbaného nábytku od Michaela Thoneta. Poslední večer jsme měli doslova „gurmánský“. Grilovali jsme brambory a ananas a všichni si velice pochutnali.

Ráno jsme sbalili věci a vyrazili na Helfštýn. V rámci prohlídky jsme se dozvěděli historii hradu a uměleckém kovářství včetně ukázek, které tady zůstávají po každoročním mezinárodním setkání kovářů s názvem Hefaiston. Poté jsme podél Bečvy pokračovali do Hranic, kde naše putování na kole skončilo.

Za pět dnů měli žáci v nohách 185 km a poznali řadu zajímavých míst a kulturních památek. Všichni si zaslouží velkou pochvalu za to, jak si s touto porcí kilometrů poradili. Poděkování patří také panu školníkovi, který nám dovezl kola a batohy.

Doufám, že i příští rok se najdou odvážní žáci, kteří budou chtít poznávat krásy ČR ze sedla jízdního kola.

Fotky

Autor: Michal Zajíček