ERASMUS - MOJE PRÁZDNINOVÉ CESTOVÁNÍ

Má dvoutýdenní prázdninová cesta vedla díky programu ERASMUS+ (KA1) z letiště Václava Havla v Praze do hlavního města Lotyšska, Rigy.

Zde mě přivítala má náhradní dočasná rodina, paní Olga a pan Vladimír. Můj jimi vyčleněný dětský pokojíček mi 14 dnů sloužil nejen k přespání, ale také k psaní domácích úkolů, referátů, učení se a přípravě k pravidelným testům. Ale to předbíhám.

Nejdříve škola. Jazyková škola Durbe se nachází v krásném historickém centru Rigy, cca jednu hodinu cesty tramvají z mé hostitelské rodiny. Cestování jsem každodenně využívala k pozorování života místních obyvatel a tajnému poslouchání jejich rozhovorů – samozřejmě za účelem zdokonalování se v jazyce ruském, kvůli čemuž jsem byla do Lotyšska vyslána.

Vyučování ve škole trvalo 5-7 hodin a bylo velmi intenzivní. Ve třídách byli 2-4 žáci, každému se tedy dostalo vrchovatě pozornosti. A nejen v hodinách. I o přestávkách se na chodbách a na obědě mluvilo rusky. Jednak to byl náš studijní jazyk a jakékoli jiné domlouvání se bylo zakázáno pod pokutou 1 euro do společné kasičky, jednak to byl jazyk, který jsme v tomto Babylonu ovládali všichni. Američané, Holanďan, Němci, Estonka, Italka, Švýcaři, Angličanka a dvě Češky. Toto bylo národnostní složení v mých dvou týdnech. A průměrný věk? Hádám tak 26 let. Všichni ochotní se učit, vzdělávat a poznávat nové věci, místa a lidi.

Seznamovali jsme se nejen s kulturou Lotyšska, ale i s kulturou všech našich spolužáků. A to bylo velmi zajímavé. Témata jako sociální podpora ze strany státu, držení zbraní a jejich použití, ochrana životního prostředí, historie i budoucnost našich zemí a jazyků ukázaly na velké názorové rozdíly mezi přítomnými zástupci jednotlivých zemí či naopak na názorové souznění některých národností.

Odpolední a podvečerní hodiny jsme každý den trávili aktivně. Prohlédli jsme si celou Rigu, prošli jsme všechny památky a muzea, propluli rižský kanál na výletní lodičce, vystoupali na nejvyšší vyhlídku, navštívili multikino, ZOO i botanickou zahradu, nedaleké přímořské letovisko Siguldu ve dnech mezinárodního pěveckého festivalu, zacvičili si v posilovně. Velmi působivé bylo místní muzeum holocaustu. Naopak veselí jsme načerpali ve sladkém muzeu čokolády. O víkendu jsme se mohli seznámit se způsobem trávení volného času obyvatel Rigy – návštěvou multifunkčního parku a odpočinkového jezera.

Díky mým hostitelům a také návštěvám místních restaurací a jídelen jsem se seznámila s lotyšskou, ruskou a ukrajinskou kuchyní v oblasti jídel, nápojů, stravovacích zvyků a tradic.

Dva týdny utekly jako voda. Závěrečný test jsem zvládla na výbornou a mě čekalo loučení se školou, náhradní rodinou, spolužáky – především pak se spolužačkou Ivanou z Prahy, díky níž to bylo úžasně strávených 14 dnů, a následovala cesta zpátky – DOMŮ.

A ačkoli cestuji velmi ráda a velmi často, vždy je pro mě doma nejkrásněji.

Autor: Iveta Glacová